Workshop AČPD: ESG nejsou jen reporty. Udržitelný přístup snižuje náklady a zvyšuje konkurenceschopnost

Na půdě sídla značek Bomma a Rückl proběhl 23. 1. další z interních workshopů pro členy AČPD. Tentokrát byla tématem udržitelnost v průmyslovém designu a přístup členských firem k ESG. Udržitelné kroky české firmy nebrzdí. Mnohým šetří náklady, získává zahraniční klienty i pomáhá budovat identitu značky.

Cílem workshopu bylo vyvrátit mýtus o ESG jako nepříjemné povinnosti a představit ho v celém jeho kontextu jako přístup, vedoucí k udržitelnému podnikání v mnoha ohledech. Tedy nejen životního prostředí (Environment), ale i společenských témat (Social) a řízení firem (Governance).

ESG můžeme mít rádi

„ESG vnímáme v širokém kontextu, kdy se jednotlivé kroky firmě pozitivně vrací, ať formou úspor nebo třeba zdravého přístupu k práci a udržení kvalitních zaměstnanců. Zvyšování energetické účinnosti nejen šetří životní prostředí, ale i snižuje náklady firmy. Společenská stránka pak spočívá třeba v udržování tradičních řemesel, podpoře komunit v regionech nebo vzdělávacích aktivit,“ říká Martina Nappi Bursík, Sustainability Manager skupiny BMRC a Wikov, která workshop uvedla svou prezentací.

Z diskuse vyplynulo, že firmy mnohé zásady ESG plní ve vlastním zájmu, aniž by to po nich systém zatím vyžadoval. Ať už jde o zpracovávání odpadu, energetickou úsporu a přechod na obnovitelné zdroje, výběr subdodavatelů nebo péči o zaměstnance, není cílem pouhé „plnění tabulek“. Vše jde ruku v ruce také s plánem rozpočtové i marketingové strategie firmy a budování brandu, které patří mezi důležité faktory zvyšování konkurenceschopnosti.

ESG děláme i pro sebe

I když se nám ESG reporting může zdát jako práce i náklad navíc, dodržování samotných principů přináší mnohá pozitiva, a to třeba i v oblasti marketingu a brandingu. „Transparentnost firmy v tomto ohledu přispívá ke zvyšování důvěryhodnosti a hodnoty značky, a to především na západních trzích, kde je ESG hodně pokročilé,“ říká Martina Nappi Bursík. Výhodou v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce může být i držení různých certifikací, které jsou s ESG přístupy spojené. „Ty pak firmě pomáhají zvýšit konkurenceschopnost napříč trhy. Významné velké firmy to vidí jako zásadní kritérium, banky dle ESG určují úrokové sazby a podobně,“ dodává Martina.

Kroky v souladu s ESG zásadami vedou po počátečních investicích k udržitelné efektivitě zdrojů, snížení plýtvání surovinami, materiály i energiemi a následně k úsporám nákladů, a tedy vyšší ziskovosti. K ESG ale patří také identifikace potenciálních rizik, spojených s environmentálními problémy, což zase přispívá k obecně lepší odolnosti a adaptabilitě firmy. Transparentní a zdravá firma s pevně nastavenými hodnotami může být ve výhodě i v očích investorů nebo bank, což může také přispět k jejímu dalšímu rozvoji.

Proč by měly zpozornět i malé firmy?

Už v roce 2026 se bude povinnost zveřejnění ESG reportingu týkat i „menších“ firem, které splňují aspoň 2/3 následujících kritérií: čistý obrat minimálně 1 mld. Kč, více než 250 zaměstnanců a aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. O rok později to už budou všechny kótované malé a střední podniky. „I proto by se malé firmy měly naučit získávat a připravovat data už nyní a hlavně vědět, zda a kde svoje data mají, nebo zda je třeba je tvořit od nuly,“ vysvětluje Martina Nappi Bursík. Zpozornět by podle ní měly především firmy, které jsou součástí subdodavatelského řetězce: „V takovém případě od nich totiž budou potřebná data požadovat velcí odběratelé, kteří musejí vykazovat data např. za svou uhlíkovou stopu,“

I proto, že se ESG v blízké budoucnosti bude týkat i menších podniků, bychom v debatě o přístupu k udržitelnosti rádi pokračovali – především ve smyslu vzájemné spolupráce členů, sdílení zkušeností přístupů, kontaktů a potřebného know-how k tomu, aby kroky firem v sektoru ESG nebyly jen povinnou administrativou, ale otevřely nový potenciál – přinášely i ekonomickou úsporu nebo třeba zvyšovaly atraktivitu firem na západních trzích.